Wellbeing

Duševní pohodu můžeme definovat jako dlouhodobý emoční stav, ve kterém je reflektována spokojenost jedince s jeho životem (Šolcová, Kebza, 2004). Partnerství pro vzdělávání 2030+ definuje wellbeing poněkud obsáhleji jako stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život. 

Proč je wellbeing důležitý?

Pokud nemáme pocit osobní pohody, kognitivní schopnosti klesají, jsou ve větší míře vystaveni syndromu vyhoření. Pocit nepohody se pak obvykle projevuje i v komunikaci s žáky.

 Podle Světové zdravotnické organizace více než čtvrtina dospělých za svůj život projde nějakou formou duševní nemoci, přičemž většina těchto problémů se objeví v dětství a dospívání. Výskyt deprese je podle odhadů desetkrát vyšší než před padesáti lety a průměrný věk prvního výskytu deprese je patnáct let (Seligman, 2014).

Wellbeing nelze chápat jako protiklad k duševnímu onemocnění. I lidé s psychickými obtížemi mohou mít optimální wellbeing.  

Jak zlepšit wellbeing?

Pokud chceme zlepšit wellbeingu, musíme se zaměřit na jeho jednotlivé oblasti. Různé teorie popisují různé oblasti. Partnerství2030 nám říká, že wellbeing se skládá z pěti oblastí: 

Pokud chcete zjistit, jaký máte váš wellbeing, doporučuji se podívat na stránku https://www.opatruj.se/, na které najdete test nejen na wellbeing, ale i na depresivní a úzkostné stavy, užívání alkoholu a jiných návykových látek.

Fyzická oblast wellbeingu

Jedná se o fyzické zdraví a pocit bezpečí (máme střechu nad hlavou), pravidelný příjem kvalitního jídla a pití, pravidelné cvičení, spánkovou hygienu, správný sed a postoj.

 Pro zlepšení wellbeingu se doporučuje cvičit minimálně 30 minut denně. Pravidelné cvičení může zlepšit náladu a míru energie, soustředění, kvalitu spánku a snižuje stres i depresivní symptomy (Peluso & Andrade, 2005). Je dobré vybrat si takové cvičení, které vám vyhovuje. Někdo potřebuje běhat, jiný si více odpočine u dlouhé procházky. Pokud zkusíte cvičení, které vás nebaví, nebojte se zkusit jiné.

Další součástí fyzického wellbeingu je dostatek spánku. Spánková hygiena je velmi důležitá nejen v dětském věku. Bez kvalitního spánku jsme unaveni a náš mozek nefunguje řádně. V průběhu spánku se informace z krátkodobé paměti přesouvají do paměti dlouhodobé, zde vidíme přímé napojení na učení. Spánek má ale také jakousi čistící funkci – ve spánku zpracováváme negativní emoce. Unavení žáci a žákyně hůře udrží pozornost, to platí i pro dospělé.

Kognitivní oblast wellbeingu

Kognitivní, nebo-li poznávací oblast souvisí především s myšlením (kritickým), nastavováním cílů, řešením problémů, motivaci a vůli problémy řešit a dosahovat stanovených cílů.

Emocionální oblast wellbeingu

Emoce jsou pro nás život velmi důležité, evolučně sloužily k rozpoznání nebezpečí. Určují, jak se cítíme a chováme v jednotlivých situacích.  Jejich účelem je rozpoznávání pocitů a jejich regulaci. Tato dovednost se ukázala jako důležitá pro psychické zdraví, protože nám pomáhá věřit si v nepříjemných situacích, že daný problém zvládneme.

 Každý se lišíme v tom, do jaké míry svoje emoce rozpoznáváme. Tuto schopnost nás nejprve učí naši rodiče, poté ji rozvíjíme sami. Někdy může být uvědomění si emocí náročné, můžeme se za své pocity stydět, nepřikládat jim důležitost, relativizovat je.

 Důležité je rozlišit rozpoznávání a projevování emocí. To, že emoce rozpoznáme, nemusí znamenat, že je projevíme. Lidé jsou individua a v projevech emocí se liší. Obecně se dá říci, že introverti svoje emoce dobře rozpoznávají, ale neprojevují. Extroverti emoce obvykle dávají najevo.

V některých situacích se stane, že emoce nám signalizují nebezpečnou situaci, což se projevuje tak, že se něčeho bojíme. Pokud se cítíme „nastartovaní“, v obavách z něčeho nekonkrétního a velmi nepříjemně, můžeme propadnout úzkosti. Úzkost se od strachu liší tak, že nemá přesný objekt. Nevím, čeho se bojím, ale je mi nepříjemně. Zatímco se mohu bát pavouků, výsledku zkoušky nebo pracovního pohovoru, úzkost se projevuje nepříjemným pocitem, nelibými myšlenkami, ale někdy i fyzicky hyperventilací.

 (Nejen) při strachu a úzkosti doporučujeme vyzkoušet dechová cvičení. Při úzkosti myšlenky často unikají k něčemu negativnímu, což nás znervózňuje a je nám hůře, jedná se o cyklus, z kterého se těžko lze dostat ven. Proto pomáhá, když se můžeme soustředit na něco jiného. Z hlediska fyziologie se v úzkostném stavu mění poměr kyslíku a kysličníku uhelnatého, poté se vyplaví kyselina mléčná, což způsobí pocit zatuhnutí a někdy i bolesti. Proto jsou dechová cvičení v těchto situacích velmi přínosná. Pro více dechových cvičení doporučuji navštívit stránky nevypustdusi.cz[1] a adicare.cz[2].

Sociální oblast wellbeingu

Sociální oblast wellbeingu se týká míry, do jaké zažíváme pozitivní vztahy s druhými lidmi. Může se jednat o rodinu, partnera nebo partnerku, děti, ale i kamarády, spolužáky a spolužačky, případně kolegy a kolegyně. Není důležité, s kým blízké vztahy udržujeme, ale že je udržujeme.

Obvykle mluvíme o kvalitních vztazích. Kvalitní vztah může znamenat pro každého něco jiného. Obecně lze říci, že v kvalitní vztah je založen na respektu, důvěře a porozumění. Projevuje se tím, že v kvalitním vztahu můžete sdílet svoje radosti, ale i starosti. Funguje v něm zdravá komunikace, sdílení zájmy.

Sociální oblast je velmi důležité pro psychickou pohodu. Lidé, kteří se svých vztazích zažívají důvěru, udávají vyšší životní spokojenost a štěstí. Míra podpory v blízkých vztazích ovlivňuje to, jak se chováme ve stresujících situacích.

Duchovní oblast wellbeingu

Tato oblast souvisí s hodnotami a etickými principy, které zastáváme. Duchovní oblast se také projevuje ve smyslu života a jeho naplňováním. V tomto ohledu se můžeme velmi lišit. Pro někoho je důležité, aby byl dobře přijímám ostatními, pro jiného člověka je důležité, aby pomáhal ostatním, pro někoho je důležité, kolik vydělá peněz. Do duchovní oblasti řadíme také náboženství, ale jedná se pouze o jeden ze způsobů naplňování duchovní oblasti.

 Rozvinutější duchovní oblast wellbeingu je spojena s nižším stresem, optimističtějším náhledem na stresové situace a období nemoci (Carmody et al., 2008; Yanez et al., 2009).

Sebereflektivní otázky

• Jak se aktuálně cítím fyzicky? Mám dostatek energie během dne?
• Dokážu si stanovit jasné cíle a pracovat na jejich dosažení?
• Umím rozpoznat své emoce a chápu, co je vyvolává?
• Jak reaguji na stresové situace a dokážu své emoce regulovat?
• Mám ve svém okolí lidi, na které se mohu spolehnout a sdílet s nimi své radosti i starosti?
• Co mi dává smysl v životě a jaké hodnoty jsou pro mě důležité?