Článek z akce
V pondělí 27. ledna 2025 absolvovalo 21 studentů SŠ z komunity GoHigher Plzeňského kraje již sedmý projektový den. Tentokrát proběhl na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde svoji nevšední práci představila paní magistra Veronika Komárková a pan docent Jiří Bárta. Pojďme se blíže podívat na každou ze dvou přednášek zaměřenou na činnost jednoho z nich.
Paní magistra Komárková se zabývá archeobotanikou. Konkrétně se specializuje na zpracovávání makrozbytků ze zemědělského pravěku až středověku. Její poznatky pomáhají k rekonstrukci života a způsobu hospodaření tehdejších lidí. Co to znamená? Analyzuje semena rostlin z archeologických nalezišť. Příkladem takového naleziště může být třeba středověká studna nebo zapomenutý prostor pod podlahou skutečně staré budovy. Jak konkrétně může práce vypadat? Nasbíraný materiál se po promytí prosíváním rozdělí do několika frakcí podle velikosti. Semena se mezi zeminou, sutí či jinými organickými zbytky hledají pomocí speciální lupy. Podle semen se následně určují samotné druhy rostlin. Tato práce je však složitější, než by se mohlo zdát. Části rostlin podléhají zkáze času a mění se tak tedy jejich barva i tvar. Nejčastěji jsou deformované procesem zuhelnatění.
Naše skupina si vyzkoušela celý postup izolace jednotlivých frakcí, určování druhů pod lupou a pozorovala pylová zrna pod mikroskopem. Pod ruce se nám dostal dokonce opravdový vzorek z období mezolitu, ve kterém jsme následně semena hledali.
Přednášku nesoucí název „Pohřbený, ale ne mrtvý: život mikroorganismů v permafrostu Arktidy” nám prezentoval paleoekolog pan docent Jiří Bárta. Popsal problematiku uvolňování skleníkových plynů z tajících ledovců. O tom, že jejich zrychlující se odtávání přispívá ke globálnímu oteplování, slyšel asi už každý. Pan docent ale upozornil na to, o čem se už tolik nemluví – skleníkové plyny produkují organismy žijící na ledovcích. Problém však nepředstavuje jen všude skloňovaný oxid uhličitý, ale i oxid dusný (dvě stě šedesát pětkrát účinnější než CO2) či methan (dvacetkrát účinnější než CO2).
Dále jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o polárních expedicích, kterých se pan docent vedl. Z tajícího permafrostu si krom vzorků mikroorganismů odnesl i mnoho neuvěřitelných zážitků. Pohled na živého ledního medvěda z několika málo metrů nebo na mamutí kly čnějící ze země nelze označit za všední.
JČU dokonce nabízí možnost na takovou výpravu vyrazit několika svým studentům, kteří se polární ekologii (oboru pana docenta Bárty) plánují věnovat i v budoucnu.
Náš den na univerzitě jsme zakončili prohlídkou laboratoře. Viděli jsme přístroje používané na zpracovávání pořízených vzorků, kultivaci mikroorganismů i prostředí práce vědců. Naše otázky rádi zodpověděli i další členové výzkumného týmu. Jako „suvenýr” si každý z nás mohl odnést Petriho misku s agarem na kultivaci bakterií pro vlastní pozorování.
Ema Žánová, Gymnázium, Plzeň, Mikulášské nám. 23
