OpenMind#2 – Specifika nadání

Různá pojetí nadání
Nadání je možné chápat mnoha způsoby, podle toho, na jakou oblast se zaměřujeme. Nejde pouze o IQ. Psychologie rozlišuje různé druhy nadání a česká legislativa definuje nadané a mimořádně nadané žáky v několika oblastech. Rozumové (intelektové) nadání je pouze jednou z částí celého spektra.

Model Josepha Renzulliho
Podle Renzulliho vzniká nadání spojením tří klíčových prvků:

• nadprůměrných schopností,

• kreativity,

• vnitřní motivace.

Teprve jejich kombinace vytváří skutečný projev nadání.

Oblasti nadání
Nadání se může projevovat zejména v těchto oblastech:

• umělecké (hudební, výtvarné),

• manuální a technické,

• rozumové (logika, jazyky, přírodní a společenské vědy),

• sociální (komunikace, empatie, práce s lidmi),

• pohybové (sport, koordinace, fyzická zdatnost).

Zrychlený vývoj
Nadaní jedinci často:

• začínají dříve mluvit, chodit a číst,

• mají rychlejší psychomotorický vývoj,

• chápou souvislosti dříve než vrstevníci.

Intelektové projevy

• zvýšený zájem o abstraktní pojmy, čísla, vzorce nebo písmena,

• část dětí se naučí číst již v mateřské škole,

• výraznější abstraktní myšlení a schopnost spojovat informace.

Zvídavost a hluboký zájem

• častější a komplexní otázky,

• dlouhodobé ponoření do témat, která nadané zajímají,

• vysoké soustředění na činnost, která je baví.

Řeč a komunikace

• dřívější nástup řeči, bohatý jazykový projev,

• schopnost detailního popisu a práce s jazykem,

• v dospívání často smysl pro humor založený na „čtení mezi řádky“.

Fantazie

• bohatá kreativita,

• intenzivní denní snění,

• živé a výrazné noční sny.

Vývojová disproporce

• intelekt může být výrazně napřed, zatímco emocionální a sociální vývoj odpovídá běžnému věku,

• okolí může nadaného vnímat jako „dospělého“ v jednom směru, ale dítě v jiném.

Emoční intenzita

• silnější prožívání pozitivních i negativních emocí,

• výrazné výkyvy nálad,

• hlubší reakce na události.

Hypersenzitivita (zvýšená citlivost)

• citlivost na hluk, světlo, barvy, doteky, chutě i vůně,

• běžné prostředí (třída, společenské akce) může být náročné nebo vyčerpávající.

Empatie

• často velmi silná afektivní nebo kognitivní empatie,

• tendence přebírat emoce druhých lidí,

• někdy potíže rozlišit vlastní emoce od převzatých.

Smysl pro spravedlnost

• vysoká potřeba férovosti, rovnosti a respektu,

• problém přijímat autoritu pouze „na základě funkce“,

• větší důvěra v přirozené autority (kompetentní a férové osoby).

1) Úspěšní nadaní

• bývají výkonní, mají dobré známky, snaží se vyhovět okolí,

• potřebují výzvy a podporu v tom nebát se riskovat.

2) Provokující nadaní

• kladou náročné až provokativní otázky,

• často si nevěří, potřebují podporu a pochopení.

3) Neodhalení nadaní

• nenápadní, nadání se neprojevuje výrazně,

• sami často netuší, že jsou nadaní.

4) Opomíjení nadaní

• vyrůstají v méně podporujícím prostředí,

• mohou mít slabé školní výsledky, které zakrývají jejich potenciál.

5) Nadaní s dvojí výjimečností (2e)

• kombinace nadání a například SPU, ADHD, PAS,

• pozornost okolí často směřuje více k obtížím než k talentu.

6) Nezávislí nadaní

• sebevědomí, samostatní, cílevědomí,

• dokáží si studium a rozvoj řídit sami.

Mýtus 1: Nadaní se učí bez námahy.
Ve skutečnosti se rychle učí v tématech, která je zajímají. Složitější obsah vyžaduje úsilí jako u ostatních.

Mýtus 2: Nadaní jsou dobří ve všem.
Nadání je obvykle úzce zaměřené. Jiné předměty mohou být zcela běžné nebo i obtížné.

Mýtus 3: Nadaní mají vždy výborné známky.
Známky nejsou spolehlivým ukazatelem nadání. Záleží na motivaci, učiteli, způsobu výuky i psychické pohodě.

Mýtus 4: Nadaní vědí, co chtějí, a nepotřebují vedení.
Nadaní mohou tápat stejně jako ostatní a potřebují podporu při rozhodování.

Mýtus 5: Nadaní jsou sociálně neohrabaní nebo divní.
Ve skutečnosti mohou mít velmi dobrou sociální dovednost, ale jejich specifika mohou působit nezvykle.

Mýtus 6: Nadaní nepotřebují pomoc.
Každý člověk potřebuje podporu – nadání nezaručuje, že vše zvládne sám.

Mýtus 7: Nadaní nemají psychické potíže (nebo je mají naopak vždy).
Nadání psychickým potížím nepředchází ani je nezaručuje. Nadaní mohou trpět úzkostmi či stresem stejně jako ostatní.

Mýtus 8: Nadaní nepotřebují speciální přístup ve škole.
Pro rozvoj nadání je potřebná diferenciace výuky, obohacování učiva či jiné metody.

Mýtus 9: Nadaní jsou automaticky úspěšní.
Úspěch souvisí s podporou, sebevědomím i okolnostmi. Nadání samo o sobě nestačí.

Mýtus 10: Nadaní si myslí, že jsou něco víc.
Mnoho nadaných má naopak křehké sebevědomí a silný smysl pro rovnost.

K čemu jsou nadaní nejvíce "náchylní"?

• perfekcionismus, který zvyšuje tlak a strach z chyb,

• úzkosti způsobené schopností promýšlet scénáře do hloubky,

• křehké sebevědomí a srovnávání se s ideálem,

• imposter syndrom (pocit nezaslouženého úspěchu).

Nadání může v některých situacích pomoci lépe reagovat na stres, ale psychické obtíže nevylučuje.

Co pomáhá, když je toho moc

• vědomý odpočinek a plánované pauzy,

• psaní nebo sdílení vlastních pocitů,

• pravidelný pohyb,

• hledání vrstevníků s podobnými zájmy,

• relaxační techniky,

• kontaktování odborníka, pokud je situace náročná.

Rozvoj nadání a nastavení mysli

Teorie nastavení mysli rozlišuje růstové a fixní nastavení. Růstové nastavení pomáhá při rozvoji nadání, protože:

• považuje chybu za přirozenou součást učení,

• podporuje opakované pokusy a vytrvalost,

• vidí úspěch ostatních jako inspiraci,

• klade důraz na proces učení, nikoli pouze na výsledek.

Sebevědomí a vztah k sobě

• důraz na laskavost k sobě a realističtější očekávání,

• všímat si úspěchů, nejen chyb,

• přijímat pochvalu bez znehodnocování,

• porovnávat se spíše se svým vlastním pokrokem než s ostatními.