Webinář se zaměřil na téma strachu a úzkosti u dospívajících, zejména v kontextu nadání, výkonu a akademického prostředí. Představen byl výzkumný přístup kombinující práci s emocemi, vizualizaci strachu a dotazníkové šetření. Cílem bylo lépe porozumět tomu, jak dospívající strach prožívají, jak o něm přemýšlejí a jak s ním lze pracovat.
Hlavní tematické okruhy webináře
strach jako přirozená emoce v dospívání
rozdíl mezi strachem a úzkostí
výzkumné mapování strachu pomocí diagramu
kombinace kvalitativních a kvantitativních metod
význam pojmenování a sdílení emocí
praktické dopady pro práci s dospívajícími
Strach je přirozená emoce s ochrannou funkcí. V dospívání se jeho charakter postupně mění – od konkrétních obav k abstraktnějším strachům spojeným s budoucností, výkonem, vztahy a sebehodnocením.
Typické znaky strachu:
reakce na konkrétní podnět nebo situaci
krátkodobý, ale intenzivní prožitek
propojení tělesných, myšlenkových a behaviorálních reakcí
Strach sám o sobě není problémem. Obtížným se stává tehdy, pokud zůstává dlouhodobě nepojmenovaný nebo nepochopený.
Úzkost je častou zkušeností dospívajících. Na rozdíl od strachu nemusí být vázaná na konkrétní spouštěč a často má dlouhodobější charakter.
Úzkost se často pojí s:
přemýšlením „co když“
zvýšenou nejistotou
tlakem na výkon
obavami z budoucnosti
Je důležité rozlišovat mezi strachem a úzkostí, protože vyžadují odlišný přístup.
Jedním ze způsobů práce se strachem je jeho strukturování a vizualizace. Strachy lze zaznamenat do přehledné struktury podle jejich subjektivní intenzity a významu.
Takový přístup umožňuje:
pojmenovat jednotlivé obavy
oddělit je od sebe
uvědomit si, kolik prostoru v prožívání zaujímají
Vizualizace strachu pomáhá převést nejasné obavy do konkrétní podoby.
nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.
Vývojová disproporce
intelekt může být výrazně napřed, zatímco emocionální a sociální vývoj odpovídá běžnému věku,
okolí může nadaného vnímat jako „dospělého“ v jednom směru, ale dítě v jiném.
Emoční intenzita
silnější prožívání pozitivních i negativních emocí,
výrazné výkyvy nálad,
hlubší reakce na události.
Hypersenzitivita (zvýšená citlivost)
citlivost na hluk, světlo, barvy, doteky, chutě i vůně,
běžné prostředí (třída, společenské akce) může být náročné nebo vyčerpávající.
Empatie
často velmi silná afektivní nebo kognitivní empatie,
tendence přebírat emoce druhých lidí,
někdy potíže rozlišit vlastní emoce od převzatých.
Smysl pro spravedlnost
vysoká potřeba férovosti, rovnosti a respektu,
problém přijímat autoritu pouze „na základě funkce“,
větší důvěra v přirozené autority (kompetentní a férové osoby).
Strach a úzkost jsou přirozenou součástí dospívání. Nejsou známkou slabosti, ale reakcí na náročné životní situace. Práce se strachem prostřednictvím pojmenování, strukturování a sdílení může významně přispět ke snížení jeho zátěže a ke zlepšení psychické pohody.