(Sebe)porozumění

Dospívání je obdobím, kdy dochází k dozrávání našeho mozku a zároveň změně vnímání reality. Svět začínáme vnímat vážněji, naše chování se mění, nic není tak lehkomyslné jak když jsme si jako děti hrály. Porovnáváme se s vrstevníky, chceme se stát nezávislými na své rodině. Vše je silnější a více matoucí, když o tom přemýšlíme, což je specifikum aktivních studentů.

(Sebe)porozumění je místo, kde můžeš hledat odpovědi, informace, nejen pro sebe ale i pro ostatní ve Tvém okolí. Nejde o diagnózy, nálepky ani hotová řešení. Spíš o to, nabídnout bezpečný a otevřený prostor pro zkoumání toho, co se děje uvnitř dospívajících.

Každý článek se dá číst samostatně. Můžeš začít kdekoliv. A pokud ti po přečtení něco zůstane v hlavě nebo budeš chtít doplnit, můžeš se zeptat — přímo pod článkem, anonymně a bez přihlašování. Otázka s odpovědí bude u článku publikována a třeba pomůže i někomu dalšímu.

Tahle série není tvořena vědecko-naučnými články, nýbrž odbornými texty mnohdy na úrovni vysoké školy. Však věříme, že právě proto můžou být prvním krok k tomu, rozumět víc — sobě i ostatním.

Stres – superschopnost i zkáza v jednom

Stres je v dnešním světě přítomen neustále. Jak se mu ale mohu bránit? A může být stres i dobrým pomocníkem?

Úzkost a deprese nejsou „jen špatná nálada“

Každý z nás někdy zažívá smutek, nervozitu nebo stres. Tyto pocity jsou přirozenou součástí života a samy o sobě ještě neznamenají psychický problém. Pokud jsou ale pocity smutku, strachu nebo napětí dlouhodobé, velmi intenzivní a začnou zasahovat do každodenního fungování, může jít o úzkostnou poruchu nebo depresi. Jak tyto stavy poznat, v čem se liší a kdy je důležité

Péče o duševní zdraví

Psycholog, psychoterapeut, psychiatr a krizové linky. Odborníci, kteří mohou pomoci. Jaké jsou mezi nimi rozdíly? Jak to funguje? Koho si mám vybrat? A jak je to se soukromím a vlivem věku?

Wellbeing

Wellbeing, pohoda, být ok. Podobné pojmy, o kterých všude píší. Co to ale znamená? Jak můžu být víc v pohodě?

Výbuchy emocí a náladovost

V hlavě máš tolik silných pocitů, až ti připadá, že to všechno exploduje. Pak tě to mrzí a chceš ten moment vzít zpět. I tyhle pocity k dospívání patří. Jak a proč tyhle okamžiky vznikají? Jak jim lze předcházet?

Emoce a jejich vývoj

Přijde ti, že v poslední době je všechno jinak? Jsou tvoje emoce intenzivnější? Je na světě smutněji a ty nad tím musíš víc a víc přemýšlet? Proč se v průběhu dospívání cítíme jinak než dříve? Emoce se v dospívání mění, pojď si přečíst, jak a proč.

Změny v myšlení dospíváním

V dětství je myšlení přímé a jednoduché. Ale s dospíváním se mozek mění – začínáš přemýšlet hlouběji, zpochybňovat věci, které dřív „prostě byly“, a klást si otázky o sobě, světě i budoucnosti. Emoce jsou silnější a rozhodování složitější. To může být matoucí, ale je to přirozená součást vývoje. Jak se myšlení v dospívání proměňuje a jak s těmito změnami tedy

Specifika období dospívání

Dospívání se označuje jako jedno z nejnáročnějších období člověka, které by se komplexností dalo přirovnat přeměně housenky v motýla. Nejedná se o pokračování dětství, ale energeticky náročný proces, kdy se celé tělo proměňuje, dochází k dozrání kognitivních schopností a zásadním změnám myšlení. Jak to celé funguje, a proč k tomu dochází až nyní?

Impostor syndrom

Říkáš si, že nejsi dost dobrý/á? Že za tvými úspěchy stojí náhoda? Že s tebou nebudou kamarádi mluvit, až zjistí, že nejsi tak chytrý/á? Tyto myšlenky bývávají způsobeny často tzv. impostor syndromem, syndromem podvodníka.

Self-efficacy

Říkáš si častěji: "Na tohle nemám"? Nebo váháš pustit se do něčeho nového, i když tě to láká? Možná za tím není neschopnost, ale něco mnohem zajímavějšího – efekt self-efficacy, který se daleko častěji vyskytuje u aktivních a uvědomělých lidí.